Prosinec 2011

Šnečci

21. prosince 2011 v 17:28 | DEM
Milý deníčku.. ach bože, co to zase plácám.. to je asi z toho že jsem nemocná.. teda je to jenom nějaká viróza, ale že to muselo přijít zrovna teď a před Vánocema! Proč né třeba v den, kdy jsme psali písemku z Fyziky, ze který mimochodem má půl třídy v četně me za 5? Možná se zítra vypravím do školy na černo-poprvé a na posledy by to nemělo zanechat trvalé následky, nebp snad ano?- No přináším vám skvělou zprávu, zase jsem si čmárala... nakreslila jsem šnečky, tak doufám, že se budou líbit..... Mě osobně příjdou strašně dětinský, ale co... nějakj článek přidat musí že? Mimochodem, mám napsanej úvod k té povídce co jsem vám slibovala k Vánocům... Začala jsem ho přepisovat, ale je to děsná nuda-grrr, nenávidím přepisování- určitě sem ještě do štědrýho dnu něco přidám, protože ať koukám jak koukám, nevidím ani jeden článek s Vánoční tématikou... *stydí se* tak to bude asi vše
obrázek tady-Šnečci


Vaše potměšilá Dem

Tak nám zemřel Havel

18. prosince 2011 v 20:51 | Dem
Tímto článkem bych chtěla vzdát úctu, člověku, co zemřel dnes ráno a myslím, že nám všem bude chybět. Pžesto, že jsem mladší a už si téměř nepamuatuji jeho působení v postu prezidenta, dokážu si ho cenit, za to, co pro naší zemi udělal, za to, jak se dokázal postavit a dokázal protestovat, za jeho nesmělé V a srdíčko pod podpisem, za mír a morální sílu, kterou šířil všude kam přišel. Stejně tak, jako bych tímto článkem chtěla poděkovat, chtěla bych i pokárat a to naše dnešní poslance nebo tedy spíše celou vládu.Chtěla bych proadit, aby se pan Klaus řídil srdcem a né rozumem, protože jeho zřejmně nemá na rozdávání. Václav Havel, byl skvělý politik,spisovatel,dramatik a především člověk. Vždycky si ho budu vážit a my můžem jenom doufat, že jeho prostřednictvím se namám ve světě podařilo prosadit alespoň něco dobrého z toho co češi mají, jelikož to co teď předvádějí ti naši nám na dobré pověsti moc nepřidá. Asi před měsícem, jsem viděla s Václavem Havlem nějaké video, kde se dohadoval s lidmi, co mu měli pomáhat, za jeho působení na hraďě.Václav Havel tvrdil že nehodlá lidem lhát a že nebude prohlašovat nestanná prohlášení, když vidí dobro jen na jedné s těch dvou stran. Myslím, že kdyby se každý z nás choval jako on, byl by svět o něco lepší...

S úctou, vaše potměšilá Dem...

An...

16. prosince 2011 v 22:45 | DEM |  Blah blah blah
Mám veliký problé a touhle cestou bych se chtěla:omluvit/otázat se/domluvit se... Tenhle článek je pro jednu osobu.. takže pokuď nejste zvědaví na mou omluvu, tak to číst nemusíte...

Tak jsem tu dlouho nebyla.

16. prosince 2011 v 22:35 | DEM |  Blah blah blah
No tě pic... dlouho jsem tu nebyla co? Já vím, ale rozhodli jsme se držet s kamarádama něco jako bobřík internetu. Schválně si to někdy zkuste taky... Najednou máte hrozně moc času.. vážně =) Ale, chpu, že to někteří z nás nevydrží a tak si zkuste být třeba jen týden bez Facebooku.Naše parta došla ještě dál. Jsme čtyři a s potěšením, můžeme oznámit, že se sociální sítě facebook zmizeli čtyři účty. No to jen tak na okraj....Mimocjodem, chystám novou povídku, už mám úvod, ale teď to musím přepsat do počítače... no taky se může stát, že budete čekat třeba týden a nebo se toho nedočkáte vůbec =D no nic.. já budu končit s láskou, vaše potměšilá DEm

PS: Možná vám dám povídku k vánocům.. tak se máte na co těšit =)

rekonstrukce/Povídka

12. prosince 2011 v 21:27 | Dem |  Ohledně všeho, co nejde zařadit...
Tak a moje "rekonstrukce" je zatím hotová... já vím že i když to tak nevypadá, dělala jsem na tom přes dvě hodiny a přesto, že se to nezdá, já jsem na něj v celku pyšná. Asi ještě udělám nějaký malí změny, například v odstínu hnědé nebo tak, ale jinak se můžete připravit, že takhle to na nějakou dobu zůstane. Jinak, kdyby někdo věděl, jak se dávají ikony do menu, a aby to nevypadalo tak blebě, jako to vypadá teď u mě ocenila bych, kdyby ste mi dali vědět třeba do komentářů.. Děkuji.
Tak to by bylo k disigenu a teď se přesuneme důležitějšímu bidu programu a to je, že jsem se nechala inspirovat, tedy spíše nakazit jedním blogem, jehož majitelka píše povídku se jménem světlochránce a rozhodla jsem se, že se taky pokusím napsat nějakou povídku na pokračování... jenže tak nějak nemám nápad a tak mám na vás další prozbu... kdyby vás něco napadlo cokoli.. a i kdyby to mělo bejt třeba jen slovo... Za kterékoli návrhy budu vděčná, protože jinak si budu muset vymyslet něco sama a to by pak nikdo nečetl, jelikož z mích nápadů většinou vylezou jenom nějaký hovadiny.No to bude asi tak všecko co jsem vám chtěla vzdělit...


Vaše potměšilá Dem

Co chcete!!

12. prosince 2011 v 21:06 | Dem
Tak tady si piště co chcete..
reklamy- teda pokuď je to třeba
Vulgaryty-když máte tu potřebu
připomínky k blogu, jneom konkrétní připomínky
ke konkrétním článkům piště pod uvedený
článek.Děkuji....

Vaše potměšilá Dem....

Reknostrukce

12. prosince 2011 v 18:16 | DEM |  Blah blah blah
od 18:15 do 21:00 bude blog v reknostrukci, prosím berte na vědomí, že blog nemusí fungovat tak jak má a neustále se mu bude menit nastavení. Děkuji za pochopení...

Vaše potměšila DEM

Malý úlet v podobě rozebírní pohádek

11. prosince 2011 v 21:23 Kresby
Chtěla bych vám představit některé mé povedenější výtovry z malířské tvorby.
Jak jste si již mohli všimnout, přidala jsem novou rubriku s názvem má tvorba.
Tohle jsem kreslila asi třičtvrtě hodiny, což je na mou trpělivost ažskoro příliš.Musím sama sebe pochválit za snahu... vlastě se mi ten obrázek docela líbí-ale fuj, samochvála smrdí!-. Zajímal by mě váš názor. Buďte prosím šetrní a připomínky,pokárání,upomínky, či nadávky snášejte na mou hlavou s šetrností.

Článek do soutěže

10. prosince 2011 v 19:05 | Dem |  Ohledně všeho, co nejde zařadit...

Takže, tenhle článek je určen jedné blogerce a její skvělé soutěži k jejímu, jetš skvělejšímu příběhu (hodně štěsí, přeji ti, abys to dotáhla do konce). Adresa blogu
POkuď by jste se chtěli zapojit, nebo přečís si pravidla a nebo prostě jen o co kráčí, máte možnost na odkazu,který je uvedený výše. Tak tady je dámi a pánové moje pojetí.....

Moje malé doporučení... aneb když se rozkecávám a vy jste nuceni to číst muhaha

6. prosince 2011 v 19:18 | DEM |  Blah blah blah
Ok.. tak jsem tu znova.. zase, i když, jak se na to tak koukám, jsem tu poprvé za tento týden a to je dnes Úterý... Mimochodem, jak jste si užili mikuláše?? Já celek fajn, kdyby se někdo ptal. Chodila jsem s partou(o sedmi členech+ já) chlapeckých 17 letých chuligánů po staromáku a strašili děti. Přesto, že jsem tam byla nejmladší a jediná holka, děti se mě báli nejvíc, nevtíte čím to je *zamyšlený a přesto ďábelský výraz* ?? No fajn, miluju Vánoce... Ovšem, měli bychm se pomalu dobrat k tématu, díky němuž jsem tu. Chtěla bych doporučit jeden moc zajímavě vypadající blog, který dnes začal. Budeme předstírat, že to není k vůli tomu, že tu holku znám osobně a že jméno olízlej banán jsem vymyslela já. Zaměříme se spíše na obsah blogu. Dívčina se v celku sedící přezdívkou *Cauliflower* v 1. svém článku hlasá, že blog bude především o její vlastní tvorbě a hned dens přidala několik(dle mého názoru) povedených básniček. Myslím, že jako každý začínající bloger, by potřebovala postrčit nějakými pěknými komentáři a přesto, že mě moc nejdou, vám by jistě šli... Další bod programu, na scénu přichází mé kluturní nadání... Ano, přesto že celkem obstojně hraju na kyteru a pokouším se hrát obstojně i na bicí, rozhodla jsem se naučit se i na klavír a jak jinak než že formou samoučnou..To vám sem píšu jan jako zajímavost, aby bylo vidět, jak jsem hudebně založený člověk!! Jo a taky občas chodím do divatel.... A občas, spíše každý večer, čtu knížky a kreslíma fotíma bůh ví co ještě! Takže, teďkons už všichni víte, jak jsem kulturně založená.. to jste rozhodně potřebovali vědět... Ale je faj vědět o blogerovy něco víc.. i když, třeba nejsem holka ale kluk.. ještě si to budu muset rozmyslet..
ODKAZ NA VIDEO: Olízanej banáán a povinně se všichni kouknete!!


Vaše potměšilá DEM

můj vlastní citát aneb neuvěřitelně neuvěřitelný...

4. prosince 2011 v 18:34 | Demonies |  Ohledně všeho, co nejde zařadit...
Mám pocit, že jsem za ten výkand přeci jen něco udělala... má tu pár povídek, které budu přidávat časem, abych vás nezahltila.Přeci jen, mám pro vás něco, čím vás snad nezhltím.Ano uhodli jste... ono to taky nebylo nic těžkého, když to je i v názvu. Moje citace je zde dámi a pánové.. jen varuji, že to není nic převratného...

Chtěla bych

3. prosince 2011 v 21:15 | DEM |  Já když se pokouším Básnit!!
A tady je má velice stará tvorba ze starého blogu..Jsem zvědavá jak jí ohodnotíte.. ale jak říkám je už opravdu rok a půl stará.. někdy až příjde múza, napíšu vám básničku na srovnání.. zatím ovšem budete muset vydržet s tímhle =)

Milionář...

3. prosince 2011 v 20:13 | DEM |  Krátké počtení na 10 minut a nebo míň


(za gramatiku, překlepy a příběh či perverznost autor neručí..
obraťte se v případě nutnosti na autorova právníka)

> <
> <
> < Byl starý. Už když jsem ho potkala. Mě to bylo jedno.Milovala jsem
> < ho takového jaký byl.To on byl ten pravý. Dokázal všechno. A když
> < jsem potřebovala, kdykoliv tu pro mě byl. Já jsem ovšem vždy ocenila
> < to, že když jsem chtěla.Neptal se a prostě odešel. Do rohu, koutu...
> < pryč.V našem vstahu nefungovala slova. Jen posumky a gesta. Rozuměl
> < mi i když jsem nepronesla ani slovo. Já mu ovšem nerozumněla. Pro
> < tuto vlastnos...pro ten okamžik...pro to žít. Tichý,pokorný a
> < nezranitelný. Vždy, když jsem přišla ze školy, hodila jsem tašku do
> < kouta a den byl pak jen náš.
> <
> < Chodili jsme tichou pouští.Hlučným městem.Brodil se rozatvenými
> < ledovci a ledovou lávou. Stejně jsme vždy zkončili na pláži.Oba jsme
> < jí milovali. Každý den jsme se vykoupali a on pak nadával, že není
> < rád mokrý a slaný.Slibovala jsem že ho pak umeju.On se smál.Milovala
> < jsem jeho tichý a tak dokonale znějící smích.Protože na pláži jsem
> < mu rozuměla.Na pláži uměl mluvit.Na pláži se smál. Běhali jsme tam a
> < sem a připadali si jako milionáři. Milonáři pocitů.Vlastni jsme
> < všechny. Smutek,když jsem byla pryč. Radost,když jsem se vrátli ze
> < školy. Rozjaření, když jsme se ponořili do oběvu.Překvapení,když
> < jsme zjistili že naše pláž je tu a lásku, to když jsme běhali po
> < pláži a připadali si jako milionáři...Jednoho dne to přijít muselo.
> < Sedla jsem si vedle něj na postel a jedním pohybem si sundala růžové
> < tílko. Koukal na mě, jeho smutnýma očima, jako kbdyby říkal: "To
> < nedělej" ale já chtěla.Chtěla jsem, aby viděl jak vypadám, jaká
> < jsem. Ani se nepohnul. Jak to, že to s ním nic nedělá? Jak si to
> < může dovolit? Jak se mohl zachovat tak lhostejně? Copak on už mě
> < nemá rád? Stála jsem tam předním pokořená, smělá, mladá.Byl tak
> < starý...
> <
> < Naposledy jsem se na něj podívala.Nic... Vstek mnou začal lomcovat.
> < Byl stejný jako každý jiný. Zaklapla jsem za ním dveře pokoje se
> < slovy: Zase příjdu. Přišla. Nůž... Polamu mu vyloupala oči.Uřízla
> < ruce. Useklala nohy a urvala hlavu. Celou dobu seděl klidně. Nic
> < neříkal. Nekřičel.Zatím co ona se smála. Seděl a pomalu umíral.
> < Nakoec vykuchala tělo a jeho vnitřek rozvěsila po pokoji.
> <
> < ***
> <
> < Zase seděla v pokoji sama. Teď by ho tu chtěla. Chtěla by se k němu
> < přitulit. Projít se s ním po pláži.Být milionářem. Ale on tu nebyl.
> < Byl pryč.Už nikdy se nevrátí.Spoutána svěrací kazajkou. Ležela
> < klidně na posteli.Čeklala na smrt. Teď už chápala, proč ležel tak
> < klidně, přesto, že ho ničila. Mstil se jí. Bylo mu jasné kam se
> < dostane.Bylo mu jasné, že tak se jí pomstí mnohem víc.
> <
> < Dveře se otevřely. Polekaně vzhlédla: "Chtěla bych plyšáka" Vyštěkla
> < na ošetřovatelku. "A jakého slečno?" zeptala se lhostejně
> < ošetřovatelka. Byla tu už dlouho. Pracovala tu bezmála deset let
> < byla na podobné výjevy zvyklá." Toho mýho! Toho, co má očíčka z
> < knoflíků a staré hadrové tělíčko.S dobrou myslí a nevyčerpatelnou
> < nápadivostí.Chci ho tu mít, chci s ním mluvit a chci mu ukázat
> < vše...tentokrát zareaguje. Chci mu dát ještě jednu šanci..."vzlykala
> < jsem... "Ale toho jste přece zničila slečno... proto jste tady.."